Geologicky pruvodce

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

Brněnská vyvřelina

HORNINY

    Staré, prahorní mohutné vyvřelinové těleso přináleží jednotce Českého masívu. Převážně je složena ze středně zrnitých granodioritů a jejich diferenciátů. Složení hlavních minerálů: živce, biotit, amfibol, křemen se místo od místa mění. Obsahují četné akcesorické minerály, které lokálně přitahují sběratele (velké vyrostlice titanitu). Základní vyvřelinové téleso je protkáno sítí žilných růžových aplitů a místy v některých výchozech aplitové žíly převládají. Hlavní masiv tělesa granodioritů je prorážen velkými tělesy bazických vyvřelin typu diabasů a dioritů. Masív je tektonicky silně porušen povětšině velmi starou radiálni tektonikou (převažují směry SZ JV) doprovázenou tektonickými zrcadly a mylonitovými zónami. Hojné jsou druhotné minerální výplně (kalcit, chlorit, palygorskit,nevýznamným zrudněním typu pyrit, chalkopyrit, bornit, malachit, azurit, opálové mázdry).
    Brněnská vyvřelina je místně do značných hloubek detritizovaná. Na řadě míst byla těžena jako stavební kámen a drtivo. Na území Mor.krasu aktivní ťěžbu brněnské vyvřeliny nemáme. Nejbližší aktivní lom je v údolí při silnici Lelekovice - Vranov.



Brno - Obřany
    Opuštěné lomy na pravé i levé straně Svitavy před železničním tunelem č. 1. Střednězrnný granodiorit nazelenalý až narůžovělý s výraznými tektonickými poruchami a tektonickými zrcadly. Místy jsou amfiboly nahloučeny do nepravidelných hnízd, četné jsou žilky růžového štěpného kalcitu. Oba lomy byly využívány při stavbě železnice Brno
Česká Třebová (1843 -1849).
    Mordovna, zářez polní cesty která sestupuje z Hádů k visuté lávce pro pěší, která se klene
nad železniční tratí a směřuje k areálu bývalé cementárny. Totálně detritizovaný granodiorit. Jednotlivé komponenty je možno lehce izolovat. Lokalita se uvádí jako školní příklad nálezů vypreparovaných sloupečků biotitu.

 

Adamov, údolí Křtinského potoka
    Prakticky v celém úseku údolí mezi Švýcárnou až po soutok Křtinského potoka se Svitavou v Adamově jsou odkryta přírodní defilé v granodioritech. V ostré zátočině u Františkovy huti jsou hojné výskyty aplitů s příklady sekundárních deformací (přetržené žíly, torzní trhliny a plochy). Granodiority byly též zastiženy v umělém odkryvu širokoprofilové štoly č.1, která
měla sloužit pro technologické účely pozemního muničního skladu budovaného v létech 1950 až 1951.

výchoz granodioritů v zákrutu silnice u Huti Františka

Kanice staré úvozy za pneumatikárnou
    Granodiority se tam vyskytují silně navětralé, místy z nich vystupují vypreparované aplitové žíly. Obdobně jako na Mordovně na Hádech je zde možno sbírat sloupečky biotitu.

 

Babice, u dolní hájenky
    Přírodní výchozy a zářez silnice Kanice
Babice, obnažují silně rozvětralé granodiority rezavých a červenavých barev. Četné jsou poruchy vyhojené mylonitovou výplní složenou převážně z rozvětralých chloritů a zpevnělých rezavých a žlutavých jílů. V těchto výplních je možno nalézt vtroušené rozpadlé krystalky čirého kalcitu.

 

Ochoz‚ u kapličky pod Příhonem
    Na této lokalitě jsou opušťené drobné lomky, kde se těžil rozpadlý granodiorit pro stavební účely, výsypky cest kolem domů a do chodníků v zahrádkách. V těchto lomcích byl zastižen kontakt s bazálními klastiky ve formě fialových světle žlutě smouhovaných rozpadavých pískovců. Výskyty granodioritových detritů je možno sledovat v Ochozi kolem kostela a hřbitova. Granodiority tam byly těženy v plochých depresích a používány na úpravy hřbitovních cest a hrobů.

 

Ochoz, zářez silnice Ochoz - Líšeň při výjezdu z obce
    Ve stoupání silnice je několik odkryvů po pravé i levé straně. Dnes jsou výchozy zčásti rekultivovány, zčásti pokryty náletovou vegetací. Detrit byl patrně využíván pro stavební účely domků v okolí. Rozpadavý granodiorit má hnědorezivou barvu. Místy jsou opět aplitové žilky a výplně tektonických zrcadel.


 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky