Hlavní nabídka
Na území Moravského krasu představují tato klastika podložní sérii pod celým komplexem karbonátů. Stáří těchto klastik je obtížně stanovitelné, protože se s nimi setkáváme při celkové transgresi devonského moře od severu k jihu. V severní části jsou relativně nejstarší a jejich pozice, vzhledem k nadložním karbonátům není jednoznačná. Klastika jsou výhradně křemitá (drobné slepence, písky, břidlice) a povětšině diageneticky přeměněna na křemence. Oproti klastikům ze střední a jižní části sedimentačního prostoru jsou odlišná i barevně (světle šedá, růžová, zelenavá, žlutavá). Pro tento typ klastik nebývá používán stratotypový název z lokalit v Anglii a to Old Red sandstone. Jižněji situované výskyty v Moravském krasu mají typicky červeno-
Pevninský původ těchto materiálů, redeponovaných do sedimentační pánve signuje jejich zabarvení a vysoký obsah oxidů železa. Taktéž analýzy těžkých minerálů a jejich zastoupení v klastických bazálních sedimentech dokladuje snosová území na západ od Moravského krasu. Na celé řadě terénních odkryvů jsou zastiženy přechodové partie mezi klastiky a nadložními vápenci. Masivní tvorbu karbonátů (vápenců) můžeme postupně řadit s největší pravděpodobností do rozmezí mezi svrchní část středního devonu (givetien), v jižní části Moravského krasu pak do spodní části svrchního devonu (frasnienu).
Josefov, okolí Švýcárny
Bazální klastika se vyskytují v pravé údolní stráni za Františkovou hutí. Jejich mocnost je tam redukována na několik metrů mezi granodiority a nadložními (Josefovskými) vápenci. Polohu klastik prorazila již zmíněná štola č. 1 za Švýcárnou. Silně tektonicky namáhané partie kontaktů granodioritu a bazálních klastik jsou zastiženy též ve štolách č. 3 a 4 naproti Býčí skály. Zmíněné horniny jsou místy doslova prohněteny a kaolinizovány a tvoří vtěsnané klíny mezi vápence.
Babice, severozápadně od obce, vlevo od silničky do Adamova v erozní roklině
Lokalita je zčásti zasypána různým domovním odpadem. Klastika tam tvoří polohu mezi granodioritem a nadložními Josefovskými vápenci, do nichž pozvolna vertikálně přecházejí.
Ochoz, Kanice, součást Řícmanicko – Ochozské elevace
Kompaktní červenofialové pískovce s tenkými polohami břid1ic tvoří plášť mohutného hřbetu Řícmanicko-
Údolí Říčky, oblast Kaprálova a Jelínkova mlýna
Sledujeme-
Bazálni klastika křižují údolí a pod hradbou vápencových skal (Nad skalama) směřují do prostoru hájenky v Mokré. Tam se objevují v erozních rýhách a západně od lomu. Za restaurací Jelínkova mlýna byla klastika odkryta umělým zářezem.
Spálenisko, přírodní rezervace Zadní Hády
Vojenská stavba na Spálenisku (dnes archiv MV a soukromý podnik) ve svých hlubokých základových jamách odkryla mohutné profily bazálních klastik v podobě kompaktních ruděfialových pískovců s proplástky břidlic a polohami středně zrnitých křemenných slepenců (dokonale opracovaný mléčný křemen a zelenavé a hnědavé silicity neznámě provenience). Klastika jsou místy při poruchách kaolinizována do bělavých odstínů. Jižní hranice Řícmanicko – Ochozské elevace se uzavírá na linii Spálenisko – Svobodův ( Bělkův) mlýn v údolí Říčky.
Hády, příjezdová komunikace a zářez u bývalých drtičů
Na této lokalitě mají bazální klastika poněkud odlišné postavení. Nejsou tak kompaktní a obsahují různorodý materiál hrubých valounů až do velikosti několika decimetrů. Z profilu, který v r.1956 studovali J. Dvořák a L. Slezák, dospěli k závěru že tento soubor klastik představuje mořem nepřemístěný materiál, který se do sedimentačního prostoru nasypal ( či byl splaven) chaoticky v nejmladším období.